Přeskočit na obsah
Můj příběh
Na pohovoru v Hostětíně (znáte ekologickou vesničku? My ji máme cca 40 minut cesty) mi řekli: „Vzděláním a know – how jsi pro nás super kandidát. Ale když mluvíš o zemědělství, celá se rozzáříš a tak nevíme, jestli je to tady pro tebe to ono, ta správná pozice.“ Zpětně musím uznat, že mě tehdy odhadli lépe, než já sama sebe.
Kdo jsem?
Na zemědělství můžu nabídnout několik pohledů: Malá Klárka, co se sourozenci a rodinou sbírá do svého malého kýblíčku nebo koleček brambory, počítá lžičky cukru do třešňové zavařeniny a zpívá “pějme píseň dokola” s prarodiči, když jsme loupali ořechy, fazole nebo venku chystali švestky (u nás trnky, bacha!) na povidla. Někde vzadu si ještě vybavím vůni a teplo při sušení ovoce v klasické sušírně.
Větší Kláru v pubertě záhumenka a všechny tyhle blbosti zdržovaly od života, zpívala jsem ve sboru, jezdila na tábor a chtěla urvat maximum. Zelenina se dá přece koupit v obchodě, domácí kečup byl hnusně kyselý a tuny rybízu mě nikdy nechutnaly. Na vysoké mi patřil svět. Obor Rostlinolékařství se mi jednak líbí, jak zní, jednak jsem opravdu studovala co mě naplňuje, atmosféra na škole byla skvělá a pracovní možnosti se nabízely samy.
A tak se nabídla možnost pracovat jako obchodní zástupce pro nadnárodní firmu, prodávat chemické přípravky a osiva. V řeči hry o trůny Daenerys musí poděkovat Xarozoánovi Daxosovi za tuhle lekci. Práce obchoďáka je tvrdý chleba a velká škola. O mně, o lidech, o zemědělství. O tom velkém zemědělství, kde řešíte burzu, inflaci, kvalitativní parametry přesně na počet listů v dané fázi rostliny a jak uživit 7 miliard obyvatel na planetě.
Taky jsem se vrátila na vesnici a znovu chodila zalévat a okopávat, vařila z toho, co jsem urvala na zahradě, ale nebýt dědy, nevypěstovala bych zhola nic. O víkendu jsem dospávala únavu z neustálého řízení po dálnici, papíry do práce byly všude. A já pochopila, že hezké auto a drahé hotely možná nejsou to klíčové, jak žít naplněný život.
Pak přišel kovid. Já jsem zůstala doma s miminkem. Taky přišla válka, krize a se dvěma dětmi se najednou úspory začaly tenčit. Každý nákup je bilancováním, co si můžeme dovolit. A náš dvorek, tedy můj a manželův, přináší jenom trápení. Chceme domácí rajčata, protože jsou dobré. Nějakou tu dýni a cuketu, salát na oběd, nic velkého, na to není sil ani času. Ale ačkoliv se můžu zdát jako člověk zrozen a vytesán v zemědělského experta, najednou to stálo kupu práce, zírání do stropu po nocích nebo do moudrých knih, spoustu rad od dědy a nesčetně omylů, než se nám na zahrádce začalo dařit.
U nás na malé zahrádce
Naše malá zahrádka je hodně zastíněná, původně na jejím místě stály přístřešky pro dřevo a zeminy je v ní tak na hloubku rýče. První roky, kdy jsme se soustředili na hlavně na práci, nám nevyrostlo skoro nic. Každý rok jsme zvažovali, jestli pokračovat nebo zatravnit. Jednak jsme nestíhali s pletím, občas se o úrodu postarali slimáci nebo jiné egyptské rány jako plíseň bramborová na rajčeti a tady nadšený rostlinolékař sice pozoroval a fotil rozvoj choroby, ale pěstitel zaplakal nad výdělkem.
Nechtěla jsem dělat kompromisy v kvalitě jídla, ale neměli jsme na výběr, než šetřit, co to dá. Domácí zelenina je prostě dobrá cesta, jak si tu kvalitu zajistit za výrazně nižší cenu. A když na to jdu chytře, nejsou to kvanta práce, jak si je můžeme z dětství pamatovat. A cesta k malé, efektivní zahrádce se umí vyplatit už po pár pokusných sezonách. Co teprve, kdybychom hospodařili na vhodnějším pozemku.
Pravda je, že nakonec jsem svou komplikovanou zahrádku začala mít moc ráda. Třeba jednou budu mít i vysněný skleník. Teď mám, co mám. Stále sním o velké, zcela soběstačné, až jednou.. (nový začátek, děti, myslím, že mi rozumíte). Vize mi vždycky šly dobře. Vyzkoušela jsem spoustu cest, mohla jsem srovnat informace ze školy, zkušenosti agronomů, které jsem potkala v zaměstnání i to, co si pamatuju z dětství a vybrala z toho tu naši.
S čím Vám pomůžu?
- Jak dělat zahrádku tak, aby vás to nestálo hodně práce.
- Naučím vás, jak můžete domácím pěstováním ušetřit peníze.
- Podíváme se na základní souvislosti, které musíme znát, aby naše zahrádka nesla ovoce.
- A taky ukážu, že není potřeba megalomanský projekt, abyste si zajistili spoustu domácí zeleniny.
- Na instagram nebo facebook přidávám tipy, jak se o rostliny starat a také tu najdete herbář chorob a škůdců, jak si s nimi poradit a které jsou skutečně problematické (a které až tak ne).
V připravovaném ebooku vám pomohu vybrat plodiny, které jsou snadné vypěstovat nebo se opravdu vyplatí, ukážu základy péče o půdu, zaměříme se i na výběr osiva nebo sazeniček. Také si představíme zásadní choroby a škůdce (a taky ty, kterých si až tak všímat nemusíme). Jednoduše řečeno – když příště vejdete do hobby obchodu, budete vědět, na co se ptát a najdeme řešení, proč něco neroste, jak má, takže výsledkem bude jednak vaše vlastní vypěstovaná zelenina, ulevíme peněžence a zajistíme si kvalitnější potraviny.
Nejspíš každý nechce komplexní sortiment a úplně stačí trochu rajčat na salát, okurka do gin + tonic, čerstvé bylinky a věřím, že vás napadá už samo, co je pro vás ten důvod, proč kousek trávníku přetvořit na záhonek, protože vymyslíme nekomplikované a efektivní řešení.
Budu se moc těšit na společnou cestu při objevování nových radostí z pěstování a péče o vlastní zahrádku.
Ebook zatím vytvářím, ještě potřebuju nějaký čas na editaci.
Už se těším, až vám jej ukážu a doufám, že se bude líbit 🙂