Přeskočit na obsah
Rajčata jsou u nás nejoblíbenější zelenina. No a protože jsme málokdy spokojení, když je nakupujeme – ať už s cenou nebo s chutí, radši si je pěstujeme doma. To, že bez dobrých rajčat uzrálých na sluníčku neuvaříme dobré kari nebo italské omáčky (a chápu, že pěstování za tímto účelem nad rámec spotřeby na saláty a max třeba na těstoviny, už může zavánět fanatismem) vyústilo v situaci, kdy na naší malé zahrádce máme okolo 60 rostlin.
Že na tohle množství je naše zahrádka malá, je nasnadě a tak jsme se rozhodli část pěstovat v nádobách – u nás tedy v kýblech od potravin (máme kamarádku, co vaří v hospodě a je to pro ně odpad po spotřebování, takže nám je naskladní, jak je libo). Ještě se k tématu pěstování v nádobách rozepíšu, ale dáváme do kýblů tyčkové a ne keříčkové odrůdy, které by byly vhodnější, v našem módu na kvantitu se mi do keříčkových nechtělo.
Množství odrůd, barev a možností použití prostě nedává rajčeti šanci se omrzet. Ráda okukuju tuhle skupinku, letos jsme tu i sehnali semínka. Mimo výběr z daleko rozmanitějšího spektra než v obchodě oceňuji možnost si s pěstitelem pokecat, zhodnotit nároky a naše požadavky a vybírání je tak daleko zajímavější, ale i lépe sedí naší představě.
Pro nás je klíčová ranost. Rajče vysadíme ven v květnu, průměrně začínáme sklízet na přelomu července a srpna. Konec přichází podle počasí někdy na začátku října – výhoda jižní Moravy, jinde spíš dřív. Při pěstování raných materiálů posuneme sklizeň dřív skoro o měsíc. Dva měsíce nebo tři – celé léto z domácích zdrojů je super.
Dále hledáme co nejlepší odolnost k chorobám, ale ve špatných letech je to často i tak padni komu padni. Více se dozvíte v chystaném taháku na rajčata, jak na efektivitu a zdravotní stav (coming soon). Postupným výběrem jsme nakonec klasické červené rajče skoro vyřadili. Pěstujeme kontingent menších rajčat, které jsou praktické – bez chystání přibalit na svačinu, když jich je moc, tak se i dobře suší. Cca polovinu ze všech tvoří velká masitá rajčata na vaření. Ty obecně trpí na nemoci víc, takže se vyplatí prozkoumat, kterým se bude dařit právě u vás.
Výběr odrůd u nás a jak se mi líbily:
Z klasických
Start, Tornádo, Stupické polní rané – jak už jsem psala, od klasických červených rajčat jsme trochu upustili, ale ne proto, že jsou špatné nebo málo odolné. Pokud chcete pár rajčat na jídlo a možný přebytek na kečup, je klasika pro vás to pravé. Univerzální, dobře se shání sazenice (pokud nebudete předpěstovávat ze semínek) a chuťově taky nešlápnete vedle.
Měla jsem tu čest i vyzkoušet odrůdu speciálně pro zelináře. Všem dalším F1 (včetně profesionálních) se dařilo na vymakanějších zahrádkách a byl to mazec, ale sportovci taky potřebují speciální režim a výživu, kterou naše zahrádka bohužel neposkytovala.. a tak dopadlo nejhůř. Poučení zní, odrůda pro malopěstitele. Nepotřebuje tolik času a péče a odpustí chyby, nedostatky v kvalitě půdy nebo ve výživě.
Cherry a drobnější plody
Divoké rajče – to mě baví pro tu další pestrost, co přinese na talíř. Ale u nás teď není, protože potřebuje hodně místa.
Třešňové různé odrůdy (protože všechny si nepamatuju, rajčata od semínek zkouším určitě skoro 10 let a netroškařím, tak obecně): jsou výraznější chuťově, kdo má rád výraznou sladkost a aroma, nesmí třešňová rajčata vynechat, protože oproti obchodu je to teprve koncert. Vybírala bych vyšší zastoupení cherry rajčat, pokud preferujete je mít po ruce jen tak k zobání. To máte klasické červené, oranžové, žluté hruštičky (ty jsou výrazně sladké), my jsme zakotvili u Vejce ptáka Ohniváka, protože je to právě variabilní odrůda tvarově i barevně.
Další výhodou je, že plodí klidně hluboko do podzimu, jak počasí dovolí.
Měli jsme i černá rajčata, ale ty nejsou tolik sladké a tedy manžel zamítl 
Velká masitá rajčata
Někdo na ně nedá dopustit do burgerů, protože se nakrájené na plátky nerozpadnou, ale nebývají tolik chuťově výrazné (ačkoli San Marzano nebo Atomic sunset jsou chuťově perfektní, ale už to nejsou ty veleobří plody, jen mají masitou strukturu). Tyhle odrůdy rajčat jsou určené hlavně na protlaky a zpracování a pokud neplánujete dělat zásoby na zimu, s klidem doporučím vynechat. Plody hodně trpí na choroby a obecně tyhle odrůdy dají nejvíc najevo, co je na zahrádce špatně (vůbec nám nefungovala třeba odrůda Brutus, klasika Býčí srdce taky spíš trpěla). Ačkoli vždy se vyplatí zkusit, v malém zahrádkářském měřítku může vám fungovat to, co mně vůbec.
Musím dodat, že při výrobě domácích omáček na těstoviny nebo kečupu jsou masitá rajčata velká pomoc. Tolik se nebudete trápit s množstvím vody, které rajčata při odvaření pustí a práci v kuchyni to výrazně zrychlí.
V ebooku zdarma tady rajčata rozhodně doporučuji, ale určitě koukněte i na další druhy zeleniny ;).
A abych shrnula celkové doporučení:
- Pokud s rajčaty začínáte, není nutné hned předpěstovávat sazeničky, na skupince na fb klidně seženete přebytky někde v okolí. Nebo v obchodě, ale tam záleží, jak daleko to rajče do obchodu cestovalo a jak dlouho už tam stojí. Snažte se vybrat ty jedince se silným stonkem a sytou zelenou barvou. Vytáhlé sazenice (málo listů, dlouhý stonek) budou mít nižší výnos a více trpět na nemoci.
Dodám, že začít s předpěstováním vlastních sazenic je nejlepší naučit se právě na rajčeti. I malá sazenička zvládne dohnat sezonu (a leckdy lepší, než vytáhlá, co zmiňuju výš).
Pokud můžete, je výhodnější mít více odrůd, třeba 2,3 (i u třeba max 10 rostlin se vyplatí udělat mix). Jednak různá odolnost k chorobám, jednak různá doba sklizně. Taky otestujete, jak který druh sedí do vašich chuťových preferencí.
V rámci mixu odrůd doporučím zvolit různou ranost. Vybrat pár rostlin hodně raných natáhne sklizňové okno a mít najednou kopce rajčat a přemýšlet, jak to zpracovat může trochu kazit zážitek z domácího pěstování.
U ranosti ještě zůstanu. U vyšších nadmořských výšek jsou rané odrůdy podmínka úspěchu, do pozdních vyplatí pustit buď se skleníkem nebo v teplých oblastech.
Podrobně o odrůdách, které máme, píšu (a fotím) tady na instagramu nebo tady na fb).
Teď vám to asi zní, že zfleku musíte být odborník, a jinak to nebude fungovat. Ale ne, není to tak. Popsala jsem tu, jak být co nejvíc efektivní, konkrétní návod a materiály rozeberu ještě v taháku (v procesu). Rajče není náročné na péči, z mála umí roztočit velkou párty a vyplatí se zkusit. Do 5 rostlin bohatě stačí na trochu rajčat na zakousnutí, víc už bude na pořádné saláty a nad 10 rostlin klasických červených rajčat v pěkných letech vyjde i na várku kečupu.
Doplním ještě článek o receptech, ať se máte na co těšit :).
